HRADY A ZÁMKY
Vstupte do světa, kde se zastavil čas a hřebeny lesů dosud střeží mlčenliví svědkové minulosti. Nahlédněte pod závoj tajemství starodávných hradních zřícenin, romantických zámků a panských sídel, které bdí nad česko-bavorským pomezím. Probuďte k životu příběhy rytířů, šlechtických rodů a věčných legend vepsaných do mrazivé krásy zašlých kamenných zdí.
ZŘÍCENINA HRADU PŘIMDA
Nejstarší kamenný hrad v Čechách. Zřícenina hradu Přimda stojí na vrcholu skalnatého hřebene nad stejnojmenným městečkem v severní části Českého lesa. První zmínka o Přimdě pochází z roku 1121. Stavebníkem hradu byl sice nejspíše německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, ale nejpozději od roku 1126 patřila Přimda již českým panovníkům jako důležitá pohraniční pevnost. Střežila obchodní cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce a kromě toho sloužila jako královské vězení, kde byl nucen pobývat i Přemysl Otakar II., pozdější český král a významný vojevůdce. V 15. a 16. století byl hrad často dáván do zástavy šlechtickým rodům, zejména pánům ze Švamberka. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala zachována mohutná hranolová věž z lomového kamene, obložená žulovými kvádry. Hrad je volně přístupný, bez komentovaných prohlídek.
ZŘÍCENINA HRADU STARÝ HERŠTEJN
Romantická zřícenina hradu v útrobách Českého lesa s bohatou minulostí i krutými osudy, jako vystřiženými z dramatického seriálu Hra o trůny. Starý Herštejn je zřícenina hradu a rozhledna nedaleko Pivoně a obce Rybník v Českém lese. Hrad stojí na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 878 m, obklopen přírodní rezervací. První písemná zmínka pochází z roku 1272. Hrad plnil významnou roli při ochraně církevních majetků v okolí Horšovského Týna. Roku 1421 byl Herštejn během husitských válek dobyt domažlickým vojskem.
Podle pověsti zde během štědrovečerní noci 24. prosince 1484 došlo k vyvraždění všech obyvatel hradu, včetně žen a dětí. Ti byli při svém návratu ze štědrovečerní mše v pivoňském klášteře překvapeni vojáky falckého kurfiřta Filipa, kterým se podařilo proniknout do hradu. V roce 1506 se majitelem hradu stal Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. Z hradu se stala základna k jeho loupežným tažením po okolních osadách a kupeckých cestách. Roku 1510 hrad dobylo a pobořilo královské vojsko. Dříve významný hrad už nebyl nikdy obnoven, dochovala se pouze část okrouhlé věže, zbytky zdiva, příkopů a valů. Před rokem 1989 byl hrad nepřístupný, stávala zde vojenská hláska pro pozorování vzdušného prostoru nad státní hranicí a hraničním pásmem. K hradu se dostanete z Vranovského sedla, kde je parkoviště a odpočívadlo. Vypravíte se po červeně značené turistické cestě.
Cesta, dlouhá přibližně 1,5 kilometru, pozvolna stoupá kamenitým terénem. K samotné vyhlídkové věži pak vede úzká strmá cesta. Nádhernou cestou se můžete vydat i z obce Rybník po červené turistické značce (tzv. Baarova cesta), která je dlouhá 7 kilometrů v jednom směru. Doporučujeme si udělat zastávku u zdejšího pramene Radbuzy. Cestu si lze zkrátit zaparkováním u obce Závist na parkovišti nedaleko pramene Radbuzy. Celková trasa pak měří jedním směrem pouhé 4 kilometry.
KLÁŠTER V PIVONI
Poustevna na Pivoni byl první augustiniánský klášter v Čechách. Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Podle pověstí byl klášter založen po roce 1040 na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava I. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem III. Dle písemných pramenů byl však založen ve 30. letech 13. století řádem augustiniánů eremitů na obchodní stezce z Prahy do Regensburgu.
Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera, tedy poloviny 13. století. Je tedy nejstarší dochovanou částí a zároveň je považován za jednu z nejstarších plně gotických staveb v Čechách. Loď kostela je pak barokní. Zbytek areálu dnes tvoří skupina patrových barokních budov, postavených kolem obdélného vnitřního dvora, který na severu není uzavřen. Jižní hospodářské sídlo, vybíhající západním směrem z obvodu kláštera, bylo postaveno pravděpodobně po jeho zrušení v 19. století. Parkování je možné u areálu.
HRAD A ZÁMEK HORŠOVSKÝ TÝN
Národní kulturní památka Státní hrad a zámek Horšovský Týn patří k nejvíce zpřístupněným objektům v České republice. Jedná se o významnou historickou památku, nacházející se ve stejnojmenném městě v Plzeňském kraji. Původně postavený jako gotický hrad ve 13. století, byl vlastněn pražskými biskupy. Po ničivém požáru v roce 1547 byl přestavěn na nádhernou renesanční rezidenci Janem mladším z Lobkowicz.
Hradní komplex zahrnuje krásně zachovalé interiéry, rozsáhlé zahrady a několik kostelů, jako je kostel Všech svatých a kostel svaté Anny. Hradní areál také nabízí velký park, ideální pro pohodové procházky a objevování přírodních krás oblasti. Dnes je zámek Horšovský Týn jedním z nejdostupnějších historických míst v České republice. Nabízí prohlídky s průvodcem, které představují bohatou zámeckou historii a architektonickou nádheru. Vybrat si můžete z několika prohlídkových okruhů, včetně zámecké kuchyně a skladovacích prostor. Je to národní kulturní památka a musí být navštívena každým, kdo se zajímá o českou historii a dědictví. Parkování je možné na náměstí, přímo u vstupu do zámku.
JÍZDÁRNA SVĚTCE
Druhá největší jízdárna ve střední Evropě, technická památka. Jízdárna Světce je pozoruhodné historické místo nacházející se poblíž Tachova. Postavená mezi lety 1858–1861 princem Alfredem I. z Windischgrätze, je jízdárna architektonickým skvostem v neorománském stylu. Původní klášter byl postaven v 17. století a po jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1787 jej v dražbě získal tehdejší majitel tachovského panství Josef Mikuláš Windischgrätz. Po Josefově smrti se panství ujal syn Alfréd a zahájil přestavbu kostela a výstavbu jízdárny. Během stavby v roce 1862 kníže Alfréd Windischgrätz zemřel a jeho syn, Alfréd Mikuláš, výstavbu omezil na dokončení jízdárny a zakonzervování rozběhlé přestavby kostela na zámek.
Stavba jízdárny časem chátrala a koncem 20. století byla zvažována možnost jejího zboření. Mezi lety 2000–2024 probíhaly záchranné práce, díky nimž jízdárna zůstala zachována pro další generace.
Budova zahrnuje velkou halu s galeriemi, stáje a obytné prostory, všechny zdobené složitými dekorativními prvky. Dnes Jízdárna Světce hostí různé kulturní akce, výstavy či svatby a samozřejmě nabízí komentované prohlídky se skvělými průvodci. Parkování je možné v blízkosti památky. Jízdárna je otevřena během víkendů, v pracovní dny se otevírací doba mění dle sezóny.
ZŘÍCENINA HRADU FLOSSENBÜRG
Zřícenina hradu je známým a oblíbeným cílem, zejména kvůli širokému výhledu z hradní věže. První písemná zmínka o Flossenbürgu pochází z roku 1125, kdy patřil hraběti Berengarovi I. ze Sulzbachu. Po smrti dalšího z majitelů, bezdětného hraběte Gebharda II., získal hrad roku 1188 císař Fridrich I. Barbarossa. Roku 1212 připadl Flossenbürg dědičně králi Přemyslu Otakarovi I., což mu bylo znovu potvrzeno listinou z roku 1231. Přesto se hradu roku 1253 zmocnil císař Konrád IV., od něhož jej získal jeho tchán, bavorský vévoda Ota. Po dohodě s Přemyslem Otakarem II. se hrad stal opět součástí majetků české koruny, avšak poté byl českými králi často dáván do zástavy. Roku 1353 vykoupil Flossenbürg Karel IV. od norimberského purkrabího Jana a jeho bratra Albrechta.
V roce 1373 přešel jako náhrada na Fridricha Bavorského a o rok později jej do zástavy získal Ota Braniborský. Přestože se králi Jiřímu z Poděbrad podařilo obnovit svůj nárok na tento hrad, již roku 1459 se jej kvůli nedostatku peněz vzdal. V 16. století byl už Flossenbürg považován za ztracené léno.
Během třicetileté války byl hradní komplex v roce 1634 zapálen ustupujícím vojskem Bernharda Sasko-Výmarského. Tehdy hrad definitivně ztratil svůj význam a sloužil okolí jako vítaný zdroj stavebního materiálu. V průběhu dalších let se hrad rozpadal. Hrad je celoročně volně přístupný, parkování je možné na parkovišti v centru obce, 50 metrů od naučné stezky vedoucí k hradu.
HRAD LEUCHTENBERG
Největší a zároveň perfektně dochovaná zřícenina Horní Falce nacházející se přímo ve středu vesnice. Dnes využívaná jako otevřená divadelní scéna. Hrad postavil kolem roku 1300 rod vlivné bavorské šlechty, rytířů z Leuchtenbergu. Na hoře už pravděpodobně stálo nějaké předchozí opevnění. Leuchtenberkové hrad opustili v roce 1322, aby přesídlili do nedalekého Pfreimdu. Rytířský rod Leuchtenberků vymřel v roce 1646. Hrad pak zůstal opuštěný a postupně se rozpadal.
V roce 1842 byl při velkém požáru zcela zničen. Ve 20. století začaly práce na zabezpečení zbytků hradních budov a přestavbě části hradu. Dnes je zřícenina hradu přístupná návštěvníkům. V létě je využívána jako jeviště pod širým nebem a je místem konání každoročního Zámeckého festivalu v Leuchtenbergu.
Městečko Leuchtenberg tvoří jedinečnou dominantu ve scenérii Horní Falce. Přístup k hradu je možný z centra městečka, kde lze zaparkovat. Otevírací doba hradu je od dubna do konce října, středa–neděle od 10.30 do 17.00 hodin.
KLADRUBSKÝ KLÁŠTER
Klášter Kladruby je bývalý benediktinský klášter nacházející se ve městě Kladruby, poblíž Stříbra v Plzeňském kraji. Na počátku 14. století patřil mezi nejbohatší kláštery v Českém království. Má bohatou historii, která sahá více než 900 let do minulosti. Byl založen v roce 1115 knížetem Vladislavem I. Klášter je známý svým nádherným kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl přestavěn do barokně gotického stylu slavným českým architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Kostelní kupole dosahuje výšky 46 metrů a je zakončena pozlacenou mariánskou korunou. Další významnou stavbou v komplexu je Nový konvent, navržený Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
Klášter Kladruby byl důležitým náboženským, ekonomickým a kulturním centrem až do svého zrušení v roce 1785, během reforem císaře Josefa II. Dnes je národní kulturní památkou otevřenou veřejnosti, nabízející prohlídky s průvodcem, jež zkoumají jeho architektonickou krásu a historický význam.
Klášter nabízí dvě prohlídkové trasy, je otevřen celoročně a hostí mnoho kulturních událostí.
Jste připraveni
k nám zavítat?
